Leváci: ti zlí, zákeřní a nešikovní?
Leváci: ti zlí, zákeřní a nešikovní?
Petr Švihel, MfD, 9. 2. 2007
Praha - Máš obě ruce levé. Tohle rčení slyšel někdy v životě možná téměř každý. Čeština má mnoho dalších výrazů pro nešikovného, nebo dokonce proradného člověka, které slovo „levá“ obsahují. Levý jako šavle, to bude levárna nebo třeba levota. Podobně jsou na tom i další jazyky, nejen evropské. V Číně „levý“ znamenalo také nepatřičný a levá cesta se používala ve smyslu nekalých, nemorálních a nezákonných praktik. Ve staré Číně byli dokonce leváci trestáni, zvláště velká hanba to byla u lidí z bohatých rodin. Z latiny pochází a například ve španělštině či angličtině se používá slovo siniestra či sinistral, což kromě levé strany znamená i něco děsivého, zlověstného a pochmurného.
Základ „pravý“ se naopak vyskytuje v tak vznešených slovech, jako je pravda, právo a spravedlnost. Také německé a nizozemské recht je svázané s právem, stejně jako francouzské droit a španělské derecho. Pravý je originál a levý je podezřelý. Proč je levá ta špatná a pravá dobrá? „Většina lidí jsou praváci, proto považují levou ruku za nešikovnou a neobratnou. Odtud ta souvislost,“ vysvětluje Helena Bauerová z katedry bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého.
Leváci tedy doplácejí na to, že jich není na světě tolik jako praváků. Slovo „levý“ je přitom velmi prastaré a nacházíme ho ve všech slovanských jazycích. Můžeme ho dohledat až k řeckému laiwós a latinskému levus.
