je to v lidech

Chci se podělit o dva přístupy, abych zase konstatovala, že vše je jen v lidech.

Měla jsem velké štěstí v 1.třídě, kdy jsem měla osvícenou paní učitelku, která se mě nesnažila přeučovat a zesměšňovat, ale naopak mi dovolila psát propisovačkou, abych si napsaný text hned zase nerozmazala, což bylo při psaní inkoustovými pery zcela běžné. Takže mi naopak všechny děti záviděly, že mám tuto úlevu. Oni se museli k propisce dopracovat:-)

A druhá zkušenost je bohužel trpká. Můj budoucí tchán je velice omezený a hodně mu záleží na tom, co řeknou lidi. Takže se mě velice dotýká, když vidím, jak se děsí, když jeho malá vnučka chytá pastelku ve svých 2 letech do levé ruky, nebo kopne do balónu levou nohou. Je fakt ubohý a nevzdělaný. A protože jsem sama levák, tak se mě tahle jeho diskriminace moc dotýká.